Celý příběh

Ondrášek Minařík se narodil jako zdravé miminko. V půl roce onemocněl herpetickou meningo-encefalitidou (zánětem mozku) a život naší rodiny se úplně změnil. Po víc jak měsíčním pobytu v nemocnici jsme si domů přivezli „ležáčka“.

Následkem této smrtelné nemoci trpí psychomotorickou retardací, sekundární epilepsií, dětským autismem a ADHD, svalovou hypotonií. Náš Ondrášek nemluví, jen vokalizuje, je plně na plenkách, trpí poruchou spánku. Bez opory je schopen ujít pouze cca 80m a životem ho provází trvalý neklid. 

Ondrovi je deset let, ale mentálně je na úrovni ročního dítěte. Od začátku jsme intenzivně rehabilitovali, jeho stav se výrazně zlepšil. Mezi nejlepší výsledky dosavadní rehabilitace bych zařadila skutečnost, že jsme dokázali to, že se Ondřej naučil chodit a vrátil se mu polykací reflex. Nejhorší je, že nedokáže porozumět svým pocitům, neumí s nimi pracovat. Proto se strašně trápí, ubližuje sám sobě.